Milé Velikonoce

Velikonoce už několikátým rokem neslavím, nemám na ně dobré vzpomínky. Ale po těch letošních se můj názor možná změní (ale jen trošinku, samozřejmě). Kuba odjel za rodinou na Slovensko, a já se původně chystala zabřednout do přípravy věcí na praxi, ale nakonec se sešel nápad se štěstím, a místo deprese v podobě tuny papírů a psaní se mi do bytu na pár dní nastěhoval můj nejlepší kamarád. 

Takže vážení, v sobotu jsem slavila neažtakúplnějarní Vánoce. Dokonce jsme měli i stromeček, dárky, koledy, františka a svíčky. A zcela náhodou jsem ještě předtím měla na oběd řízek s bramborovým salátem. :))

Letos jsme se s dárky opravdu trefili. Já jemu Angry Birds propisku, on mně AB plyšáka (a zvlášť tužku s gumou, já jemu velkou gumu). Já jemu iPhone bloček, on mně MacBook Air zrcátko. Trochu mimo kurz jsme se dostali ve chvíli, kdy si rozbalil triko reagující na zvuk (OPĚT VE ŠPATNÉ VELIKOSTI, takže budu přešívat :D), a já si rozbalila rozkošné průhledné pidihrnečky.

Nevyšlo nám bohužel akorát počasí (ten sníh jsi Lukáši fakt mohl nechat v Praze) a pondělní migréna. Ale i tak to bylo fajn, a já jsem spokojená, že jsem toho kluka prošedivělýho ušatýho zase po nějaké době viděla. Dokonce ani neprotestoval, když jsem mu rozšířila obzory o cuketovou polévku, a ještě mi ochotně vynesl odpadkový koš - dámy, berte ho, dokud je k mání. :D

V neděli jsem byla v obležení dvou chlapů (ok, spíš teda v obsezení, na gauči jsme tak napůl seděli, napůl leželi), protože se za námi stavil ještě jeden můj kamarád. Měli jsme malou domácí projekci (Seven Psychopaths), a i když ten film byl fakt divnej, docela jsme se u toho zasmáli.

A co jsem tímhle příspěvkem vlastně chtěla říct... Že letošní Velikovánoce byly fakt fajn a užila jsem si je. A taky především to, že jsem vděčná, že toho kluka v životě už nějakou dobu mám.

A Luky, i když to určitě víš, mám tě ráda. Díky za všechno, i za tenhle víkend. A slibuju, že s dalším trikem už se do tvojí velikosti fakt trefím...

M.