pátek 28. června 2013

Probuzení z jarního "spánku"

Dlouho jsem nepsala. Nebyl čas, nervy, ani chuť, víte? Představte si, že jste citrón. A někdo/něco vás pomalu ale jistě vyšťavuje. Trvá to nejdřív den, dva, pár týdnů, měsíců... A najednou zjistíte, že už není co vymačkávat. V takovém stavu se nedá psát. Dokonce ani o tom, jak je takový stav na prd, a to už je co říct. Takže dneska to vezmeme jen hodně ve zkratce, aby to se mnou neseklo. Co se se mnou tedy za tu dobu stalo? Musím se teď pobaveně ušklíbnout, mám totiž pořád pocit, že se v mém životě neděje nic zásadního a zajímavého. A přitom to vlastně není pravda.


  • odučila jsem další praxi na ZŠ (a teď se mi po těch drobcích docela stýská)
Výzbroj v kabinetu
  • úspěšně a bez problémů jsem prošla prvním ročníkem magisterského studia (že jsem na tom málem nechala nervy, je už věc jiná)
  • zažila jsem svůj první pocit vyhoření (ať žije studium)
  • viděla jsem vystoupení Dylana Morana (díky Luky)
  • vžila jsem se do role stavebního dělníka a už vím, co v životě určitě nechci dělat (SVALOVICA!)
Dokonce jsem i někoho ukecala, aby mi pomohl
  • koupila jsem si X nových kusů oblečení (míra nakupování přímo úměrně roste s mírou stresu)
  • zažila jsem svoji první svatbu jako dospělá (jako host)
Trochu jsme i ladili
  • zavázala jsem přítele do pytle
Nebyl z toho nadšený
  • pořídila jsem si paruku...
... a na chvíli zas byla blondýnou
  • kočky se nám pokusily odjet v krabicových korábech (naštěstí neúspěšně)
  • vyzkoušela jsem K2 Hiking, Vibrostation a po roce zase zavítala na plavečák
  • naučila jsem se dělat segedín (ačkoliv si Kuba stěžuje, že chutná moc česky, WTF?)
  • po dlouhé době jsem se vyflákla na pořádání narozeninové oslavy (a od včera mi je 23 let)
  • zažila jsem svoji první minisurprise párty ve dvou (díky If, i když to nejspíš nečteš)
Jahody v želé s  tvarohem a narozeninovou svíčkou 
  • poprvé v životě jsem nakupovala dětské oblečení (a je to teda něco strašnýho)
  • udělala jsem Kubimu překvapení (zas to žrádlo...)
  • zabředla jsem do tajů nové "hry" typu geocaching - Munzee - a chytlo mě to (zase díky Lukymu)
  • konečně jsem objevila přípravek, po kterém se mi rapidně zlepšil stav pokožky hlavy - třikrát hurá!
  • začala jsem sledovat nové seriály - 2 Broke Girls, Community, Supernatural, Grimm
A teď se snažím zregenerovat svoji psýché (přece jen mi ten gympl něco dal) a užívat si volna, které mi víceméně začíná teprve až dneškem. Ale už teď se na mě zase valí povinnosti do školy, tak jsem z toho trochu znechucená. Ale těším se, až se setkám s kamarády, udělám si výlet třeba do Prahy nebo někam, a taky se těším na plánovaný výlet za nákupy potravin do Německa. Snad to vyjde.

A jaké jsou novinky u vás? Co plánujete na prázdniny?


M.

čtvrtek 4. dubna 2013

Milé Velikonoce

Velikonoce už několikátým rokem neslavím, nemám na ně dobré vzpomínky. Ale po těch letošních se můj názor možná změní (ale jen trošinku, samozřejmě). Kuba odjel za rodinou na Slovensko, a já se původně chystala zabřednout do přípravy věcí na praxi, ale nakonec se sešel nápad se štěstím, a místo deprese v podobě tuny papírů a psaní se mi do bytu na pár dní nastěhoval můj nejlepší kamarád. 

Takže vážení, v sobotu jsem slavila neažtakúplnějarní Vánoce. Dokonce jsme měli i stromeček, dárky, koledy, františka a svíčky. A zcela náhodou jsem ještě předtím měla na oběd řízek s bramborovým salátem. :))

Letos jsme se s dárky opravdu trefili. Já jemu Angry Birds propisku, on mně AB plyšáka (a zvlášť tužku s gumou, já jemu velkou gumu). Já jemu iPhone bloček, on mně MacBook Air zrcátko. Trochu mimo kurz jsme se dostali ve chvíli, kdy si rozbalil triko reagující na zvuk (OPĚT VE ŠPATNÉ VELIKOSTI, takže budu přešívat :D), a já si rozbalila rozkošné průhledné pidihrnečky.


Nevyšlo nám bohužel akorát počasí (ten sníh jsi Lukáši fakt mohl nechat v Praze) a pondělní migréna. Ale i tak to bylo fajn, a já jsem spokojená, že jsem toho kluka prošedivělýho ušatýho zase po nějaké době viděla. Dokonce ani neprotestoval, když jsem mu rozšířila obzory o cuketovou polévku, a ještě mi ochotně vynesl odpadkový koš - dámy, berte ho, dokud je k mání. :D

V neděli jsem byla v obležení dvou chlapů (ok, spíš teda v obsezení, na gauči jsme tak napůl seděli, napůl leželi), protože se za námi stavil ještě jeden můj kamarád. Měli jsme malou domácí projekci (Seven Psychopaths), a i když ten film byl fakt divnej, docela jsme se u toho zasmáli.

A co jsem tímhle příspěvkem vlastně chtěla říct... Že letošní Velikovánoce byly fakt fajn a užila jsem si je. A taky především to, že jsem vděčná, že toho kluka v životě už nějakou dobu mám.

A Luky, i když to určitě víš, mám tě ráda. Díky za všechno, i za tenhle víkend. A slibuju, že s dalším trikem už se do tvojí velikosti fakt trefím...


M.

čtvrtek 21. března 2013

E.L.F. recenze

Tak tedy - nějak se mi tu nashromáždilo poměrně dost (na moje poměry) výrobků od ELFu, a myslím si, že by stálo za to vám sdělit můj názor na ty kousky, které tu mám. Samozřejmě nejsem žádný expert, takže to berte vyloženě jako subjektivní názor na zboží, které jsem si postupem času pořídila, konkrétně toto vše (na fotce není zrcátko, zapomnělo se za monitorem :D) + další věci, které ale bohužel už fyzicky nemám:


 No a jelikož se mi fakt nechce všechno popisovat v textu (to by zabilo mě a následně nejspíš i vás), tak jsem se rozhodla jednotlivé minirecenze natočit na videa - další z mých "poprvé". Eh. Snad vás z toho neklepne pepka, mě totižto málem klepla, než jsem zprovoznila veškerou techniku, a než jsem se přestala cítit jako trubka, že tu mluvím do prázdna (i kočky blbě koukaly). Takže pánové si zas můžou znuděně odfrknout - sorry guys - a dámy si mohou užít lehce rozpačité (ne)doporučování. Michaela před kamerou poprvé, klapka, jedem...

1) Gem tools Cestovní zrcátko (silver, 75,-)
STUDIO Štětec na tvářenku zkosený (97,-)
STUDIO Štětec malý zkosený (97,-)
ESSENTIALS Matující papírky na pohlcování lesku (39,-)


2) ESSENTIALS Multifunkční líčidlo v tyčince (39,-)
STUDIO Průsvitný matující pudr (97,-)
ESSENTIALS Tyčinka s roll-on proti akné (39,-)
ESSENTIALS Laky na nehty (66,-)


3) STUDIO Sada na obočí (97,-)
ESSENTIALS Řasenka DUO – obyčejná a voděodolná (39,-)
ESSENTIALS Voděodolné oční linky – fixa (39,-)



4) STUDIO Dvojitá báze pod rtěnku a vyplnění rtů (97,-)
STUDIO Peeling na rty (97,-)
STUDIO Tužka pro dokonalé rty (97,-)
ESSENTIALS Výživný balzám na rty (39,-)
ESSENTIALS Rtěnka ve fixe (76,-)
STUDIO Matná rtěnka (97,-)
ESSENTIALS Rtěnka (39,-)


Článek o rtěnkách ve fixe

No, pokud jste to přežili až do tohoto bodu, nezbývá mi, než vám pogratulovat. :)) A pro jistotu vám na zlepšení nálady ještě ukážu kočku v krabici...



M.

čtvrtek 14. března 2013

Sada karet se slovíčky - Základní slovní zásoba ANGLIČTINA

Dneska se zabředneme do tajemných vod vzdělávání. Ale jenom trošku, nebojte, na své si přijdou angličtináři, především (věční) začátečníci. V Kiku se čas od času opravdu dá narazit na fajn věci, přesně tak, jako se mi to podařilo asi před týdnem. 


Za cca 100,- korun jsem si pro své studenty pořídila tuhle krabičku. Tedy pořídila jsem ji především ze zvědavosti, že ji opravdu využiju jsem se rozhodla až pak. :D Podle obalu se dozvíte, že "[t]ato sada umožňuje optimální procvičování slovíček všem, kteří chtějí úspěšně a efektivně rozšířit svou slovní zásobu v angličtině a tempo učení přitom přizpůsobit vlastním potřebám." Jestli to opravdu k něčemu je, prodiskutuju až později. Nejprve se mrkneme do útrob tohohle pomocníka. Uvnitř krabičky najdete:


Opravdu stručný přehled gramatiky, mini-audio CD, kartičky se slovíčky, pořadač se čtyřmi dělícími zábranami, a návod k použití.

- Přehled gramatiky je fakt tak jako letem světem, co se mi líbí nejvíce, je seznam předložek s příklady, a slovosledy anglických vět. Moc okecávání a vysvětlování tam nenajdete, vše je řešeno přes jasné příklady.
- CD obsahuje jenom zvukové stopy s frázemi v AJ a jejich českými ekvivalenty, nic zvláštního.
- Karty se slovíčky jsou fajn, jak můžete vidět dole na fotce, obsahují anglickou verzi slova, výslovnost a příklad. Z druhé strany je český překlad. Kartičky si sami musíte natrhat, ale jde to velmi snadno.
- Natrhané kartičky si pak urovnáváte do pořadače, a ještě si je můžete oddělovat těmi červenými zábranami, např. podle toho, kde jste naposledy skončili, nebo co už umíte.
- Návod k použití obsahuje rady a doporučení k tomu, jak s kartami pracovat a jak se z nich učit. Najdete tu také přepis výslovnosti, tzn. IPA znaky i s příklady a českým vysvětlením. Součástí je i miniseznam nejpoužívanějších nepravidelných sloves.



Shrnuto podtrženo je to fajn věc, a určitě vám můžu koupi této krabičky doporučit. Samozřejmě to šlo udělat i lépe. Když jsem projížděla těch 500 vybraných slovíček, zjistila jsem, že některá z nich prostě nejsou až tak moc používaná, a určitě se dala nahradit jinými, použitelnějšími. "Základní slovní zásobou" bych to asi nenazývala, ale umět zrovna tahle slovíčka se určitě neztratí. Vaší kreativitě se meze nekladou, a "slovníček" si můžete doplnit o své vlastní kartičky.

V Kiku si krom této sady můžete pořídit ještě krabičku s obchodní angličtinou, kterou jsem nebrala, protože bych ji nevyužila. Ale pokud je vedená ve stejném stylu, někomu, kdo se tomu tématu věnuje, by se mohla hodit. Zuzi, nekupovala jsi si ji náhodou ty? Co nějaká recenze, hm? :))

C U L8R ALLIGATOR (:D),


M.

neděle 3. března 2013

O sebelásce

Dobytci se zase můžou uklidnit, o autoerotice to nebude, i když ta k sebelásce zcela jistě taky patří. Dlouho jsem se rozhodovala, jak tenhle příspěvek vlastně pojmu, protože tohle je tak široké téma, že prostě není v mých silách se v tom neztratit, nebo okomentovat všechny možné aspekty. Zůstaňme tedy u toho vzhledu, konkrétně u postavy.

Víte, já jsem poslední dobou taková rozpolcená z lidí. Respektive ani ne tak rozpolcená, jako spíš znechucená. Upřímně řečeno mi opravdu nezáleží na tom, jestli je člověk hubený nebo tlustý, jakou má barvu kůže, co má vystudováno, nebo kolik má peněz. Důležitá hodnota je pro mě charakter a přístup k ostatním, prostě to, jak se chová. Ale bohužel to tak nemají všichni. A to mě přivádí k otázce, proč se vlastně lidé nedokáží smířit s tím, že je každý jiný, a mají neustále potřebu to všem předhazovat? Co je cizímu člověku do toho, jak vypadáte? Proč si lidé myslí, že mají právo jiným diktovat, co se svým životem mají dělat?

Je mi úplně na blití z toho, co někteří dokáží napsat nebo říct. A ještě víc blivno je mi z toho, jak všechny ty nechutný kecy dokážou někomu pokroutit život. Schválně si vzpomeňte, kdy vás nějaký komentář nebo poznámka zasáhly natolik, že jste kvůli nim pak změnili některá svá rozhodnutí navzdory tomu, co byste si přáli vy sami. Vzpomeňte si, jak jste cítili zle, jak jste přemýšleli, co můžete udělat, abyste prostě jen nebyli sami sebou. Nic moc vzpomínky, co? A teď mi prostě řekněte, proč si to lidi dělaj. Odpovědi se nejspíš nikdy nedočkám, žádná obhajitelná neexistuje. To, že někomu úmyslně ublížíte, se prostě nedá nijak omluvit. Pokud mám mluvit k těm, kteří tohle dělají (tzn. znepříjemňují ostatním život), stačí mi říct jen - nedělejte to. Prostě to sakra nedělejte, není na tom nic hrdinského ani cool, nikomu tím nepomůžete, dokonce ani sobě, efektivně si sebevědomí zvednete X jinými způsoby, tímhle ne. 

Ano, samozřejmě není možné, aby se všem vše líbilo. Existují nějaké preference. Ale je to opravdu důvod k tomu, abychom hanili něco, co sice není dle vkusu našeho, ale může se to trefit do vkusu někoho jiného? Myslete si co chcete, preferujte co chcete. Ale nekažte ostatním lidem život. Až budete chtít zase příště argumentovat třeba zdravím, uvědomte si, že o tom člověku víte kulový. Víte prd o tom, jak se stravuje, jaký je jeho zdravotní stav, nebo životní styl, případně jak na tom časem bude. Dalším oblíbeným argumentem je něco ve stylu "nikdy si nenajdeš partnera". Jo fákt? Pocem na chvíli! A zároveň mi dej svoji věšteckou kouli. A úplně nejlepší jsou slinty "kdybys zhubla/přibrala pár kilo, tolik by ti to slušelo". Tvl nekecej, zhubla jsem 10 kg, a nikdo z těch "chytrolínů" si toho ani nevšiml. A ne, opravdu v mém těle není uvězněná štíhlá holka, stejně jako ty štíhlé slečny neztratily svoje prsa a boky cestou z porodnice, aby je nutně po X letech musely někde najít.

A teď budu mluvit k těm, kteří trpí právě tím, že je atakují jiní. Vaše tělo je jediné, které kdy budete mít (pomineme teď buňkovou obnovu, všichni víme, jak to myslím). CELÝ ŽIVOT musíte žít především sami se sebou, ne s ostatními. Naučte se mít sami sebe rádi. Je to zatraceně dlouhá a náročná cesta, já to vím, ale ta úleva za to stojí. Proč byste se měli  nenávidět jen proto, že Mařka z béčka má jinou představu o kráse? Znamená to snad, že když se nelíbíte jí, nebudete se líbit ani nikomu jinému? Co je špatného na tom, že máte jinou stavbu těla, než Petr z vedlejší ulice? Rodíme se snad jako odlitky z jedné formy? Ne. Neporovnávejte se s ostatními, soustřeďte se sami na sebe. Základem štěstí je být šťastný ve svém vlastním těle, tak se ho nesnažte měnit kvůli ostatním. Oni za vás ve vašem těle nikdy žít nebudou. Pokud cítíte, že chcete změnu, tak vám samozřejmě nebráním. Pokud vás zhubnout nebo přibrat udělá šťastnými, udělejte to, co považujete za nezbytné. Ale je důležité se zamyslet nad tím, jestli je "problémem" opravdu vaše tělo, nebo jestli ten problém leží jinde. 

A na závěr ještě malé zamyšlení nad tím, co to vlastně znamená, když se řekne body-positive. Ačkoliv jsem tlustá, rozhodně mě nežere, že jiní lidé jsou štíhlí. Nestojím v táboru "ženská, kterou je za co chytnout, je lepší, než vychrtlina". Proč taky? Budu mít ráda sama sebe a ty, kteří vypadají jako já, jen proto, abych mohla nesnášet lidi, kteří vypadají jinak? No to bych si fakt pomohla. Nechápu tenhle přístup, a je jedno, na čí straně jste. A co z toho plyne? Prostě jenom respektuje tu tělesnou diverzitu. Respektujte, že každý má jiné tělo než vy, a i když to nesedí vašemu vkusu, nechte toho člověka žít, a starejte se o sebe. Mějte rádi to, co máte, a nechte ostatní, ať beze strachu dělají to samé.

Samozřejmě jsem nezvládla pokrýt vše, o čem jsem chtěla psát, ale co už. Možná by bylo jednodušší prostě jenom natočit video a vyzpovídat se z té frustrace, která na mě dopadá pokaždé, když si přečtu nějaký zoufalý výkřik o tom, jak se někdo nenávidí. Ale jelikož by při tom padla nechutná spousta sprostých slov a skákala bych od tématu k tématu jako blecha, radši jsem vás toho ušetřila. Budu ráda, když si aspoň pár lidí z téhle trochy myšlenek něco odnese. Nějak s tou nápravou vnímání sebe sama lidstvo začít musí...

P.S. A bylo by fajn, kdyby lidé přestali sami sobě srážet sebevědomí. "Bože, já mám tak velkej zadek", "Kristovanoho, já nemám vůbec žádný prsa", "Chtěl bych být tak nabušený jako on", "Proč nejsem taky tak krásná". Bitch, ain't nobody got time for that. Jak si vás mají vážit ostatní, když si nevážíte sami sebe?


M.

(a pokud by měl někdo potřebu si o tomhle tématu promluvit, nebojte se mi napsat email)

pondělí 25. února 2013

DIY psaníčko s ostny

Jak už název napovídá, dneska jsem tvořila. Bylo to rychlé, snadné, a uspokojilo to moje potřeby. Dokonce jsem při tom na tu chvíli i zapomněla smrkat a kašlat, což se v období nemoci rozhodně počítá jako velké plus.

Poslední dobou se ve světě módy rozmáhá trend cvočků, ostnů a podobně. Najdete je všude, nekecám, VŠUDE. Na oblečení, na botách, na kabelkách, na doplňcích, na krytech mobilů... No a i já už delší dobu po něčem takovém pokukovala, jen jsem nenarazila na nic přesně dle mého gusta. Takže jsem to vyřešila jednoduše - koupila jsem si zvlášť věc a zvlášť ostny. A pak to prostě dala dohromady. Je to fakt easy, zvládne to i naprostý antitalent na ruční práce, jestli se tahle činnost teda dá pod ruční práce zařadit.

Nejtěžší bylo se rozhodnout, jaký druh těch ozdob chci, protože jich je mraky. Existují různé barvy, tvary, i způsoby uchycení. Nakonec jsem se rozhodla pro obyčejné 10mm kužely ve zlaté barvě, aby mi ladily ke sponě na psaníčku a pásku k šatům. Jako druhou věc jsem si pořídila již zmiňované psaníčko (aby z toho pánové nebyli zmatení - psaníčko je opravdu kabelka, která vypadá jako dopis...). A aby mi nebylo líto případně zničených věcí, samozřejmě jsem obojí tradičně pořídila na eBayi. :)

Co potřebujete na jednořadové oostnování psaníčka o rozměrech 29x18 cm:

Tak především to psaníčko, dále šroubovací ostny (já spotřebovala 20 kusů), fixu nebo něco, čím si označíte místo propichu, špičaté nůžky a v neposlední řadě křížový minišroubováček na utažení.


KROK 1: Popřemýšlím si a naaranžuji ostny tak, jak chci, aby to vypadalo
KROK 2: Označím si fixem NA VNITŘNÍ STRANĚ kabelky místo, kde budu dělat vpichy
KROK 3: Nůžkami udělám v označeném místě akorátní díru (prostě propíchnu kabelku) a vpíchnu do ní šroubovací část ostnu
KROK 4: Otočím kabelku a našroubuji ozdobnou část ostnu
KROK 5: Utáhnu šroubováčkem


Finální výsledek může vypadat například takto:



Vážně to není nic složitého. A překvapivě ani nákladného (časově ani finančně). "Výrobní" cena se v tomhle konkrétním případě (když nepočítám těch asi 20 minut nad tím strávených) vyšplhala na opravdu závratných $10,48, což je asi 200 korun. Cena se víceméně odvíjí jen od hodnoty věci, kterou budete zdobit. To psaníčko mám ještě v růžové barvě, jen jsem chytla dobrou aukci, a vyšlo mě tak na poloviční cenu.

Ráda bych si pořídila ještě nějaké ocvočkované loafers. Ale jelikož to vychází zbytečně draho (jak bych měla život snazší, kdybych měla velikost 36), asi zas skončím u toho, že si koupím jednobarevné, a vylepším si je sama.


Cvoci s vámi


M.

pátek 22. února 2013

Skromný Valentýn 2013

Už je nějakou chvíli po Valentýnu, tak o něm můžu napsat, aniž by to někomu (včetně mě) lezlo krkem. :D Letos to vezmu víceméně jenom ve zkratce, stejně jako jsme ho letos "ve zkratce" oslavili. Jestli se tomu vůbec dá říct oslava, protože my ho vlastně slavíme pořád, rozmazlujeme se snad každý den.

Takže co se u nás dělo? V podstatě nic. Nějak jsme ani jeden neměli náladu kolem toho dělat psí kusy. Takže jsem Kubovi koupila komiksy a vytiskla přáníčko, dostal pusu, a udělala jsem sladký dezert. On mi koupil belgické pralinky, které jsme během pár dnů sežrali, protože byly fakt super. A uvařil svou LEGENDÁRNÍ krůtí "svíčkovou". Víte, a on ji fakt umí, je to přesně ten typ jídla, u kterého byste klidně i brečeli blahem. A ať si Polreich říká, co chce, i takováhle bašta jde uvařit odlehčeně a dobře.

No a teď už vás nebudu ubíjet kecama, sama mám hlavu jako balon (ať žije rýma), tak se pokochejte fotkami. A ne, víc jich nemám. :) 

Kubino s dezertíkem (jahody, čokoládový puding, malinové želé, krém, čokoláda)

Komiksy a přáníčko
Skoro se až bojím zeptat, jak jste slavili vy, abych nebyla za outsidera. :D Ale klidně se podělte o zážitky, ráda si počtu.

S láskou


M.

neděle 10. února 2013

Velká radost za málo peněz

Znáte ten pocit, když máte chuť si pořídit něco malého a pěkného - něco, co vás prostě potěší? Dneska jsem takovou náladu přesně měla. A tak jsme s Kubou po obyčejném nákupu zavítali ještě do Nanu-Nana. Naprosto VÝJIMEČNĚ jsem měla štěstí na kombo sleva + padnutí do oka, a pořídila jsem si blbinku přesně dle mého gusta. Ve výprodeji měli bločky, diáře, a spoustu dalších krávovin jako obvykle, takže jestli nemáte do čeho si čmárat poznámky, určitě se tam utíkejte mrknout. A co že jsem si pořídila? Prostě jen čmárací "sadičku". Za třicet kaček. :)) Podle nápisu se jedná o "Back to nature". Žádný popisek produktu nikde sice nebyl, ale podle toho, jak to vypadá, bych klidně i řekla, že většina věcí v balení je vyrobena z recyklovaných materiálů, alespoň částečně. Ale ruku do ohně bych za to nedala, nejsem expert.


V balení je malé pravítko, ořezávátko, guma, dvě tužky a bloček. Detailnější fotky můžete vidět níže.


Trhací bloček má 7,5 x 10,5 cm, a má čisté nelinkované listy. Ideální na poznámky, bezmyšlenkovité čmárání nebo rychlonákresy. Poznámka pro notorické čichače - nesmrdí, má jen takový zvláštní (asi přírodní :D) odér.


Dvě obyčejné válcovité tužky jsou vyrobené jakýmsi rolováním, když se mrknete na ořezanou část, vidíte "šupinky", které touhle výrobou vzniknou. Tuha je měkká, řekla bych, že cca č. 1. Co se mi na nich fakt líbí, je ten jemný potisk.


Na gumě není nic zvláštního, gumuje dobře, nedělá šmouhy, a dobře se drží díky tomu papírovému obalu. Ořezávátko je dřevěné a má zaoblené rohy, což je fajn, po ořezávání by člověk nemusel mít otlačené prsty. Jeho jediným problémem je to, že neořezává. Což je celkem špatná zpráva. :D


Pravítko je spíš jakási miniaturka na takové to malé domácí měření. Je ze dřeva, na jedné straně má normální centimetry (0-15,2) a na straně druhé má inche (0-6).

Takže takhle já si dělám radost. Brzo si z těch všech bločků a sešitků budu moct postavit barák... A jak si děláte radost vy?

Materiální sebepéči zdar


M.

úterý 5. února 2013

Abeceda podle Harryho Pottera

Lumos

Zrovna jsem při projíždění Tumblr narazila na krásnou věc. Pokud máte rádi HP, určitě vás to taky pobaví a potěší. Angličtina snad nebude překážkou. Neznalost děje nejspíš překážkou bude. Enjoy:







Kdo je autorem bohužel netuším. Ale ať už je to kdokoliv - díky za zpříjemnění dne. :)

Nox


M.

čtvrtek 31. ledna 2013

Jak jsem se cítila hustě v domácím oblečení

To víte, musím se učit tunu věcí, které po zítřku stejně zase zapomenu, a logicky si to vybralo svoji daň. Prostě jsem si v polední pauze nazula nové boty a procházela se v nich po bytě, a bylo mi dobře. Nemůžu si pomoct, ale dokonce jsem se v tomhle "ohozu" cítila i dost pohodlně a stylově (v rámci možností :D). Stačilo se jen na chvilku zasnít, a i ten drdol na hlavě mi nakonec připadal jako královská koruna.



No a teď peču bábovku. A je mi už úplně jedno, jestli bych zítra na zkoušce měla jako první zmínit pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra nebo střediska výchovné péče, nebo jestli zapomenu, co je to chromozonální aberace, fokomélie nebo inferiorita, či jaké vyhlášky a zákony se zabývají tématy speciální pedagogiky. Ale jestli se mi ta bábovka zase nepovede, tak budu zuřit.

A jak se se stresem vyrovnáváte vy?


M.

úterý 29. ledna 2013

Vypočítavost e-shopů a jejich (ne)vracení peněz za poštovné

Tento článek byl sepsán v rychlosti a pobouření, ale snad vám bude dávat smysl, a třeba vám i trochu pomůže...

Nedávno jsem si kdesi (ale ne, řeknu to na plnou hubu :))) konkrétně tady http://www.velikostixxl.cz/) objednávala oblečení s tím, že měli akci bez poštovného. Logicky jsem si tedy vzala víc kousků na vyzkoušení s tím, že co nesedne, to prostě vrátím. Bohužel jsem nakonec musela vrátit vše až na jednu halenku. Mrzelo mě to, protože barevně i střihově to byly fajn věci, ale materiál stál leda tak za starou belu, rozhodně ne za ty prachy. Ale o tom to není. Po vyřízení odstoupení od smlouvy mě to už nemrzelo, ale byla jsem poměrně dost naštvaná. Proč? No protože peníze se mi sice vrátily, ale bez částky poštovného, které jsem ale ani neplatila. Z čehož mi teda sice poklesla čelist až do sklepa, ale neprotestovala jsem. Částka to nebyla nijak závratná, takže šlo vlastně o prd... Ale když už nejde o prachy, tak jde sakra aspoň o princip. Samozřejmě jsem v té době ještě nevěděla, jak se věci mají a nemají, protože buďme k sobě upřímní - komu z vás se někdy stalo, že by vám někdo při odstoupení od smlouvy vrátil zpět celou částku i s poštovným? Mně teda nikdy. Takže jsem předpokládala, že je to asi nějak ošetřeno v zákoníku, že se návratnost na nějaké akce nevztahuje nebo něco blabla. NE. Předpokládala jsem špatně. A teď mě ku*va s*rou VŠECHNY ty "promrhané" stovky (v tom lepším případě) za poštovné, které mi nikdy žádný eshop nevrátil. A že jich bylo požehnaně. Je to samozřejmě moje blbost, neznalost neomlouvá. Ale zanadávat si můžu.

Jako vsuvku tedy musím pochválit eshop kasa.cz, který Kubovi vrátil nejen částku za zboží, ale i poštovné, a tím mě vlastně přivedl k tomu, že jsem se nechala "osvítit" a zjistila, jak s námi obchodníci vym*dávají.

Na co tedy máte právo, když chcete do 14 dnů odstoupit od smlouvy? Podle Směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele máte právo bez udání důvodu zboží do 14 dnů vrátit. Obchodník je povinen vám uhradit částku za zakoupené zboží (pokud nepodléhá výjimkám) a UHRAZENÉ POŠTOVNÉ. Logicky jen to, které platíte při nákupu, ne to, které zaplatíte, když posíláte zboží zpět. Problémem ale zůstává to, že o nároku na uhrazení poštovného málokdo ví, a obchody tak vlastně zneužívají nevědomosti lidí. A rejžujou. Beze strachu, že je někdo napráská České obchodní inspekci nebo rovnou podá k soudu (ale zase kdo by to kvůli 150 korunám dělal...). Někteří to dokonce zkouší i přes obchodní podmínky, ale položky typu "poštovné se nevrací" jsou prostě neplatné.

Určitě ale nepočítejte s tím, že vám někdo bude vracet poštovné automaticky (evidentně...). Takových případů je jen velmi málo. Raději nic neriskujte, a o vrácení platby v plné výši (tzn. včetně poštovného) zažádejte průvodním dopisem, ve kterém se odvolejte na onu kouzelnou směrnici. 

Zpětně jsem si ještě pročetla obchodní podmínky zmiňovaného eshopu z první věty, ve kterých tedy uvádějí, že "v případě, že zákazník vrací ve 14-ti denní lhůtě zboží, které mu bylo zasláno ZDARMA (zákazníkovi nebyla účtována částka za dopravu), bude zákazníkovi cena za dopravu účtována zpětně (od částky za zboží odečteme cenu za dopravu)." Nejsem si úplně jistá, jestli je to košér. Stejně tak si nejsem jistá, jak je ošetřeno ono údajné právo prodejce na úhradu vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Těžko si představit, kolik asi může stát znovupřeměření tuniky a vyhledání fotografie v archivu... Ale to už je fuk.

Takže si všechno shrneme a přihodíme nějaké info k dobru (nyní budu ocitovat závěr článku Jiřího Macicha):

* Od kupní smlouvy můžete odstoupit do 14 kalendářních dnů.
* Lhůta 14 dnů začíná běžet následující den po převzetí zboží.
* Končí-li lhůta o víkendu nebo ve svátek, jako poslední její den je brán nejbližší následující pracovní den.
* Oznámení o odstoupení od kupní smlouvy musí obchodníkovi doputovat nejpozději v poslední den lhůty. Nestačí jej v tento den odeslat. Zboží však může být po dohodě vráceno i později.
* Rozbalením ani použitím zboží nezaniká právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu a vrácení peněz. Výjimku představují např. audio a video nosiče.
* Zboží nemusíte vracet v originálním obalu, ovšem obchodník pak může chtít uhradit náklady na nové zabalení zboží.
* Je možné vrátit zboží i opotřebené, ovšem obchodník opět může chtít uhradit náklady na uvedení zboží do původního stavu. Tyto náklady mohou teoreticky dosáhnout i plné ceny zboží.
* Své peníze musíte obdržet zpět do třiceti kalendářních dnů od odstoupení od smlouvy.
* Na žádný paušální storno poplatek nemá obchodník nárok. Nic takového platit nemusíte.
* Po vrácení zboží je nutné vrátit i například nákupem získané slevové kupóny či body do věrnostního programu. To není nezákonná sankce.
* Za sankci lze však považovat odmítnutí pozdějších slev či penalizaci v rámci věrnostního programu právě kvůli vrácení zboží resp. odstoupení od smlouvy. (Citováno z článku http://www.klapo-ostrava.cz/cs/znate-sve-prava-vite-kdy-a-jak-vratit-zbozi-zakoupene-v-e-shopu.html)

A v neposlední řadě

* Máte nárok na uhrazení částky zakoupeného zboží + ceny poštovného, které jste zaplatili dodavateli za dodání zboží, nikoliv však za jeho vrácení.



Pro více informačního čtiva se mrkněte např. na tyto stránky: 



Odteď už žádné zisky na poštovném, zlatíčka. :)


M.


neděle 20. ledna 2013

Krátká stať o těšitbě

Ne, nemám na mysli "Tje shit, bah" nebo něco takového. I když těch shitů se to kolem a kolem vlastně taky týká. Momentálně ale mluvím o těšitbě od slova těšit se. Je to divný, já vím, ale už jste měli dost času si zvyknout...

Poslední dobou všichni píší a mluví o tom, jak se na něco těší. Tenhle se těší, až se konečně dobře nažere u máti na obědě, tahle se zas těší, až konečně začne léto, někdo se zas těší, až konečně najde nějakou práci, nebo až mu naopak skončí nějaké povinnosti. A mě to tak donutilo se zamyslet, na co se vlastně těším já. V tuhle chvíli s čistým svědomím přiznávám, že mám vše, co potřebuju. A víceméně i to, co si přeju. A když to nemám, tak si zařídím, abych to měla, nebo abych se dostala alespoň o kousek blíže k tomu, aby se mi to splnilo. A jo, je to takhle snadné, stačí přestat kňourat a prostě začít jednat. Nicméně je tu jeden neřád, který mi už 16,5 roku dýchá na krk. A poslední dobou funí čím dál hlasitěji.

16,5 roku je až děsivě dlouhá doba, což? A teď si vemte, že mě nesužuje nic tak tragického, jako nějaká nemoc nebo utajená vražda. Mým prokletím je školní docházka. V souvislosti s ní je celá ta doba až příliš úctyhodnou tragédií. 16,5 roku neustálého stresu ze zkoušek, tíhy povinností a nervů z úkolů. A je úplně jedno, jestli si věci děláte dopředu nebo na poslední chvíli, stejně jste pořád ve stresu. I když uděláte zkoušku, pořád vám je na blití jen z té představy, že vás čeká další, a pak ještě jedna, a pak zase další. Nekonečný kolotoč nepříjemných povinností, kterému by člověk nejradši řekl "NAZDAR!!!" a frčel někam do háje, kde ho nikdo nebude otravovat. A nejstrašnější na tom je, že tenhle pocit je rok od roku - ne - minutu od minuty nutkavější. Už toho mám prostě plné zuby. A čím déle v tom kolotoči jsem, tím více vidím, jaké množství informací je mi naprosto k ničemu, a kolik úsilí jsem vynaložila naprosto zbytečně. Tohle mě s prominutím sere. A to prosimvás ani nejsem nějaký problémový student a nemám žádné potíže s učením. Z tohohle pohledu jsem na tom vlastně ještě velmi dobře. Ale kdyby to aspoň k něčemu bylo, kdybych v těch úkolech a zkouškách viděla nějaký větší smysl než ten, že mi to sežere pořádný kus času a nervů, ale nic mi to nedá... Ale bohužel. A přesto se vlastně trápím dobrovolně, i když ta dobrovolnost je jen jakýmsi pozlátkem. Tlak rodiny, situace na trhu práce a společnosti mi prostě nedává na výběr. A v tuhle chvíli prostě můžu říct, že moje trpělivost i nervová kapacita dojíždí ke konci, a víc jak 18 (max. 19) let už prostě nedám. Ne. 

Takže na co se tedy těším? Těším se, až za toho 1,5 roku (když to půjde bez problémů) budu mít KONEČNĚ od všeho toho školního svinstva jako student pokoj. Těším se, až si doma sednu na zadek, zakloním hlavu a zašeptám "Ty vole, konečně klid", a budu vědět, že za týden, měsíc, a ani za půl roku mě k určitému termínu nečeká nic, co musím splnit, abych neměla problémy s úspěšným dokončením studia. Ale přesto mi pořád nikdo nevěří, že mi bude lépe, až budu pracovat, než teď při studiu. Naivky.

A až se mě máma zase s prosebným výrazem zeptá, jestli bych přece jen nechtěla ten doktorát, už s ní nebudu o ničem diskutovat. Jen se ironicky ušklíbnu a poklepu si na čelo.

No a jelikož jdu za pár hodin na 2 zkoušky, tak to magické PŘEŽIJTE nepopřeju vám, ale sama sobě. Amen.


M.

pondělí 7. ledna 2013

Nákup z littlewoodseurope.com a halens.cz, aneb první zklamání roku 2013

Chtěla jsem si  udělat radost a do nového roku si pořídit nějaká nová zlatíčka do šatní skříně. Takže jsem opět navštívila ASOS, Littlewoods a Halens. Zaměřila jsem se hlavně na šaty, mám poslední dobou takovou menší mánii. Co vám budu povídat, když jsem zjistila, že moje vyhlídnuté kousky jsou zrovna ve slevě, málem jsem radostí vyskočila až k sousedům. Když jsem nakoupila, cítila jsem se fakt happy a spokojená, asi jako když vyhraje tým, kterému fandíte, nebo když se konečně zakousnete do kusu žvance po neplánovaném a nedobrovolném celodenním hladovění. Ta radost trvala přesně 7 dní - až do dneška.

LITTLEWOODS
Na tomhle e-shopu jsem nakupovala poprvé, takže jsem se držela zpátky a šla pouze do jednoho kusu oblečení, nad kterým jsem už asi půl roku předtím slintala. Byly jím okouzlující tmavě modré šaty, zlevněné z €65 na €32,50:
Zdroj: halens.cz
Zaplatila jsem (včetně poštovného, které vyšlo na 128 CZK) a vše proběhlo hladce a bez problémů, po 6 pracovních dnech mi přišel balíček. Z šatů bych mohla být nadšená, kdybych měla postavu jako paní na fotce, nebo kdybych prostě neměla žádné boky a zadek. Materiál je opravdu "worth the money", žádnej šmejd, švy jsou kvalitně zpracované, nikde se nic netřepí, ani nemáte pocit, že se vám šaty při závanu větru roztrhnou. Tím to pro mě ale skončilo. Z fotek i videa to vypadalo, že to "zavinutí" je jenom ozdobné, a že spodek je prostě volného střihu. Bohužel tomu tak není, spodek je divně zapouzdřen. Snad poprvé v životě jsem viděla, že je podšívka širší než svrchní vrstva látky. Což samozřejmě mělo za následek, že šaty jsem sice oblékla, ale připadala jsem si v nich jako ty postarší dámy, co mají strašně velká prsa a malý hranatý zadek. Určitě víte, o čem mluvím. Bylo mi to fakt líto, protože je to jinak velmi pěkný kousek. Fotit se v nich nebudu, už jsou zabalené na cestu zpět. Takhle vypadaly na ramínku (barva je fakt tmavší, jako je na fotkách z obchodu, tady opět úřadoval blesk):


Za plnou cenu bych je nekupovala. A za "plnou cenu" i s horskou přirážkou, kterou nabízí halens.cz, bych je nekoupila už vůbec. 

HALENS:
U Halens jsem využila povánoční slevy a pořídila si dvě trička (zelené a oranžové) a červené šaty. Trika jsou fajn, za tu cenu ve slevě si klidně objednejte všechny barvy, i když si nejsem moc jistá, kolik praní vydrží. Ale ty šaty, ach jo, opět zklamání. A nejhorší na tom je, že by mi s trochou úpravy i byly, ale ten materiál je na dvě pěsti. Teď jsou ještě o stovku levnější, než když jsem je pořizovala, a i tak je to pořád hodně. Pominu fakt, že ve velikosti 52/54 mají až moc úzké rukávy a naopak nelogicky široké to gumičkové přestřižení pod prsy. Ale tohle je přesně ten materiál, který na sobě nikdo nechce nosit čistě proto, že zafouká již výše zmíněný vítr, a udělá v tom díry. Svrchní vrstva je fakt hodně tenoučká a jemná, na můj vkus až moc. Takže ani v těchto se fotit nebudu, protože už taky čekají v balíčku na vrácení. A připadá mi trochu tragické, že jsem platila cca stejné poštovné jako u té zásilky ze zahraničí. Hlavně když vidím, jak si  nastavují ceny. Moc se mi ten přístup "musímsakrabrutálněvydělatnavšem" nelíbí.

Tolik k mému ne zrovna šťastnému módnímu vykročení do roku 2013. Zachraňuje to akorát ASOS, ale o tom budu povídat zas později, až přijde i další objednávka. :) A co vy, dámy i pánové, udělali jste si něčím na začátku roku radost? Přežití otravy alkoholem se nepočítá.


M.