čtvrtek 31. ledna 2013

Jak jsem se cítila hustě v domácím oblečení

To víte, musím se učit tunu věcí, které po zítřku stejně zase zapomenu, a logicky si to vybralo svoji daň. Prostě jsem si v polední pauze nazula nové boty a procházela se v nich po bytě, a bylo mi dobře. Nemůžu si pomoct, ale dokonce jsem se v tomhle "ohozu" cítila i dost pohodlně a stylově (v rámci možností :D). Stačilo se jen na chvilku zasnít, a i ten drdol na hlavě mi nakonec připadal jako královská koruna.



No a teď peču bábovku. A je mi už úplně jedno, jestli bych zítra na zkoušce měla jako první zmínit pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra nebo střediska výchovné péče, nebo jestli zapomenu, co je to chromozonální aberace, fokomélie nebo inferiorita, či jaké vyhlášky a zákony se zabývají tématy speciální pedagogiky. Ale jestli se mi ta bábovka zase nepovede, tak budu zuřit.

A jak se se stresem vyrovnáváte vy?


M.

úterý 29. ledna 2013

Vypočítavost e-shopů a jejich (ne)vracení peněz za poštovné

Tento článek byl sepsán v rychlosti a pobouření, ale snad vám bude dávat smysl, a třeba vám i trochu pomůže...

Nedávno jsem si kdesi (ale ne, řeknu to na plnou hubu :))) konkrétně tady http://www.velikostixxl.cz/) objednávala oblečení s tím, že měli akci bez poštovného. Logicky jsem si tedy vzala víc kousků na vyzkoušení s tím, že co nesedne, to prostě vrátím. Bohužel jsem nakonec musela vrátit vše až na jednu halenku. Mrzelo mě to, protože barevně i střihově to byly fajn věci, ale materiál stál leda tak za starou belu, rozhodně ne za ty prachy. Ale o tom to není. Po vyřízení odstoupení od smlouvy mě to už nemrzelo, ale byla jsem poměrně dost naštvaná. Proč? No protože peníze se mi sice vrátily, ale bez částky poštovného, které jsem ale ani neplatila. Z čehož mi teda sice poklesla čelist až do sklepa, ale neprotestovala jsem. Částka to nebyla nijak závratná, takže šlo vlastně o prd... Ale když už nejde o prachy, tak jde sakra aspoň o princip. Samozřejmě jsem v té době ještě nevěděla, jak se věci mají a nemají, protože buďme k sobě upřímní - komu z vás se někdy stalo, že by vám někdo při odstoupení od smlouvy vrátil zpět celou částku i s poštovným? Mně teda nikdy. Takže jsem předpokládala, že je to asi nějak ošetřeno v zákoníku, že se návratnost na nějaké akce nevztahuje nebo něco blabla. NE. Předpokládala jsem špatně. A teď mě ku*va s*rou VŠECHNY ty "promrhané" stovky (v tom lepším případě) za poštovné, které mi nikdy žádný eshop nevrátil. A že jich bylo požehnaně. Je to samozřejmě moje blbost, neznalost neomlouvá. Ale zanadávat si můžu.

Jako vsuvku tedy musím pochválit eshop kasa.cz, který Kubovi vrátil nejen částku za zboží, ale i poštovné, a tím mě vlastně přivedl k tomu, že jsem se nechala "osvítit" a zjistila, jak s námi obchodníci vym*dávají.

Na co tedy máte právo, když chcete do 14 dnů odstoupit od smlouvy? Podle Směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele máte právo bez udání důvodu zboží do 14 dnů vrátit. Obchodník je povinen vám uhradit částku za zakoupené zboží (pokud nepodléhá výjimkám) a UHRAZENÉ POŠTOVNÉ. Logicky jen to, které platíte při nákupu, ne to, které zaplatíte, když posíláte zboží zpět. Problémem ale zůstává to, že o nároku na uhrazení poštovného málokdo ví, a obchody tak vlastně zneužívají nevědomosti lidí. A rejžujou. Beze strachu, že je někdo napráská České obchodní inspekci nebo rovnou podá k soudu (ale zase kdo by to kvůli 150 korunám dělal...). Někteří to dokonce zkouší i přes obchodní podmínky, ale položky typu "poštovné se nevrací" jsou prostě neplatné.

Určitě ale nepočítejte s tím, že vám někdo bude vracet poštovné automaticky (evidentně...). Takových případů je jen velmi málo. Raději nic neriskujte, a o vrácení platby v plné výši (tzn. včetně poštovného) zažádejte průvodním dopisem, ve kterém se odvolejte na onu kouzelnou směrnici. 

Zpětně jsem si ještě pročetla obchodní podmínky zmiňovaného eshopu z první věty, ve kterých tedy uvádějí, že "v případě, že zákazník vrací ve 14-ti denní lhůtě zboží, které mu bylo zasláno ZDARMA (zákazníkovi nebyla účtována částka za dopravu), bude zákazníkovi cena za dopravu účtována zpětně (od částky za zboží odečteme cenu za dopravu)." Nejsem si úplně jistá, jestli je to košér. Stejně tak si nejsem jistá, jak je ošetřeno ono údajné právo prodejce na úhradu vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Těžko si představit, kolik asi může stát znovupřeměření tuniky a vyhledání fotografie v archivu... Ale to už je fuk.

Takže si všechno shrneme a přihodíme nějaké info k dobru (nyní budu ocitovat závěr článku Jiřího Macicha):

* Od kupní smlouvy můžete odstoupit do 14 kalendářních dnů.
* Lhůta 14 dnů začíná běžet následující den po převzetí zboží.
* Končí-li lhůta o víkendu nebo ve svátek, jako poslední její den je brán nejbližší následující pracovní den.
* Oznámení o odstoupení od kupní smlouvy musí obchodníkovi doputovat nejpozději v poslední den lhůty. Nestačí jej v tento den odeslat. Zboží však může být po dohodě vráceno i později.
* Rozbalením ani použitím zboží nezaniká právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu a vrácení peněz. Výjimku představují např. audio a video nosiče.
* Zboží nemusíte vracet v originálním obalu, ovšem obchodník pak může chtít uhradit náklady na nové zabalení zboží.
* Je možné vrátit zboží i opotřebené, ovšem obchodník opět může chtít uhradit náklady na uvedení zboží do původního stavu. Tyto náklady mohou teoreticky dosáhnout i plné ceny zboží.
* Své peníze musíte obdržet zpět do třiceti kalendářních dnů od odstoupení od smlouvy.
* Na žádný paušální storno poplatek nemá obchodník nárok. Nic takového platit nemusíte.
* Po vrácení zboží je nutné vrátit i například nákupem získané slevové kupóny či body do věrnostního programu. To není nezákonná sankce.
* Za sankci lze však považovat odmítnutí pozdějších slev či penalizaci v rámci věrnostního programu právě kvůli vrácení zboží resp. odstoupení od smlouvy. (Citováno z článku http://www.klapo-ostrava.cz/cs/znate-sve-prava-vite-kdy-a-jak-vratit-zbozi-zakoupene-v-e-shopu.html)

A v neposlední řadě

* Máte nárok na uhrazení částky zakoupeného zboží + ceny poštovného, které jste zaplatili dodavateli za dodání zboží, nikoliv však za jeho vrácení.



Pro více informačního čtiva se mrkněte např. na tyto stránky: 



Odteď už žádné zisky na poštovném, zlatíčka. :)


M.


neděle 20. ledna 2013

Krátká stať o těšitbě

Ne, nemám na mysli "Tje shit, bah" nebo něco takového. I když těch shitů se to kolem a kolem vlastně taky týká. Momentálně ale mluvím o těšitbě od slova těšit se. Je to divný, já vím, ale už jste měli dost času si zvyknout...

Poslední dobou všichni píší a mluví o tom, jak se na něco těší. Tenhle se těší, až se konečně dobře nažere u máti na obědě, tahle se zas těší, až konečně začne léto, někdo se zas těší, až konečně najde nějakou práci, nebo až mu naopak skončí nějaké povinnosti. A mě to tak donutilo se zamyslet, na co se vlastně těším já. V tuhle chvíli s čistým svědomím přiznávám, že mám vše, co potřebuju. A víceméně i to, co si přeju. A když to nemám, tak si zařídím, abych to měla, nebo abych se dostala alespoň o kousek blíže k tomu, aby se mi to splnilo. A jo, je to takhle snadné, stačí přestat kňourat a prostě začít jednat. Nicméně je tu jeden neřád, který mi už 16,5 roku dýchá na krk. A poslední dobou funí čím dál hlasitěji.

16,5 roku je až děsivě dlouhá doba, což? A teď si vemte, že mě nesužuje nic tak tragického, jako nějaká nemoc nebo utajená vražda. Mým prokletím je školní docházka. V souvislosti s ní je celá ta doba až příliš úctyhodnou tragédií. 16,5 roku neustálého stresu ze zkoušek, tíhy povinností a nervů z úkolů. A je úplně jedno, jestli si věci děláte dopředu nebo na poslední chvíli, stejně jste pořád ve stresu. I když uděláte zkoušku, pořád vám je na blití jen z té představy, že vás čeká další, a pak ještě jedna, a pak zase další. Nekonečný kolotoč nepříjemných povinností, kterému by člověk nejradši řekl "NAZDAR!!!" a frčel někam do háje, kde ho nikdo nebude otravovat. A nejstrašnější na tom je, že tenhle pocit je rok od roku - ne - minutu od minuty nutkavější. Už toho mám prostě plné zuby. A čím déle v tom kolotoči jsem, tím více vidím, jaké množství informací je mi naprosto k ničemu, a kolik úsilí jsem vynaložila naprosto zbytečně. Tohle mě s prominutím sere. A to prosimvás ani nejsem nějaký problémový student a nemám žádné potíže s učením. Z tohohle pohledu jsem na tom vlastně ještě velmi dobře. Ale kdyby to aspoň k něčemu bylo, kdybych v těch úkolech a zkouškách viděla nějaký větší smysl než ten, že mi to sežere pořádný kus času a nervů, ale nic mi to nedá... Ale bohužel. A přesto se vlastně trápím dobrovolně, i když ta dobrovolnost je jen jakýmsi pozlátkem. Tlak rodiny, situace na trhu práce a společnosti mi prostě nedává na výběr. A v tuhle chvíli prostě můžu říct, že moje trpělivost i nervová kapacita dojíždí ke konci, a víc jak 18 (max. 19) let už prostě nedám. Ne. 

Takže na co se tedy těším? Těším se, až za toho 1,5 roku (když to půjde bez problémů) budu mít KONEČNĚ od všeho toho školního svinstva jako student pokoj. Těším se, až si doma sednu na zadek, zakloním hlavu a zašeptám "Ty vole, konečně klid", a budu vědět, že za týden, měsíc, a ani za půl roku mě k určitému termínu nečeká nic, co musím splnit, abych neměla problémy s úspěšným dokončením studia. Ale přesto mi pořád nikdo nevěří, že mi bude lépe, až budu pracovat, než teď při studiu. Naivky.

A až se mě máma zase s prosebným výrazem zeptá, jestli bych přece jen nechtěla ten doktorát, už s ní nebudu o ničem diskutovat. Jen se ironicky ušklíbnu a poklepu si na čelo.

No a jelikož jdu za pár hodin na 2 zkoušky, tak to magické PŘEŽIJTE nepopřeju vám, ale sama sobě. Amen.


M.

pondělí 7. ledna 2013

Nákup z littlewoodseurope.com a halens.cz, aneb první zklamání roku 2013

Chtěla jsem si  udělat radost a do nového roku si pořídit nějaká nová zlatíčka do šatní skříně. Takže jsem opět navštívila ASOS, Littlewoods a Halens. Zaměřila jsem se hlavně na šaty, mám poslední dobou takovou menší mánii. Co vám budu povídat, když jsem zjistila, že moje vyhlídnuté kousky jsou zrovna ve slevě, málem jsem radostí vyskočila až k sousedům. Když jsem nakoupila, cítila jsem se fakt happy a spokojená, asi jako když vyhraje tým, kterému fandíte, nebo když se konečně zakousnete do kusu žvance po neplánovaném a nedobrovolném celodenním hladovění. Ta radost trvala přesně 7 dní - až do dneška.

LITTLEWOODS
Na tomhle e-shopu jsem nakupovala poprvé, takže jsem se držela zpátky a šla pouze do jednoho kusu oblečení, nad kterým jsem už asi půl roku předtím slintala. Byly jím okouzlující tmavě modré šaty, zlevněné z €65 na €32,50:
Zdroj: halens.cz
Zaplatila jsem (včetně poštovného, které vyšlo na 128 CZK) a vše proběhlo hladce a bez problémů, po 6 pracovních dnech mi přišel balíček. Z šatů bych mohla být nadšená, kdybych měla postavu jako paní na fotce, nebo kdybych prostě neměla žádné boky a zadek. Materiál je opravdu "worth the money", žádnej šmejd, švy jsou kvalitně zpracované, nikde se nic netřepí, ani nemáte pocit, že se vám šaty při závanu větru roztrhnou. Tím to pro mě ale skončilo. Z fotek i videa to vypadalo, že to "zavinutí" je jenom ozdobné, a že spodek je prostě volného střihu. Bohužel tomu tak není, spodek je divně zapouzdřen. Snad poprvé v životě jsem viděla, že je podšívka širší než svrchní vrstva látky. Což samozřejmě mělo za následek, že šaty jsem sice oblékla, ale připadala jsem si v nich jako ty postarší dámy, co mají strašně velká prsa a malý hranatý zadek. Určitě víte, o čem mluvím. Bylo mi to fakt líto, protože je to jinak velmi pěkný kousek. Fotit se v nich nebudu, už jsou zabalené na cestu zpět. Takhle vypadaly na ramínku (barva je fakt tmavší, jako je na fotkách z obchodu, tady opět úřadoval blesk):


Za plnou cenu bych je nekupovala. A za "plnou cenu" i s horskou přirážkou, kterou nabízí halens.cz, bych je nekoupila už vůbec. 

HALENS:
U Halens jsem využila povánoční slevy a pořídila si dvě trička (zelené a oranžové) a červené šaty. Trika jsou fajn, za tu cenu ve slevě si klidně objednejte všechny barvy, i když si nejsem moc jistá, kolik praní vydrží. Ale ty šaty, ach jo, opět zklamání. A nejhorší na tom je, že by mi s trochou úpravy i byly, ale ten materiál je na dvě pěsti. Teď jsou ještě o stovku levnější, než když jsem je pořizovala, a i tak je to pořád hodně. Pominu fakt, že ve velikosti 52/54 mají až moc úzké rukávy a naopak nelogicky široké to gumičkové přestřižení pod prsy. Ale tohle je přesně ten materiál, který na sobě nikdo nechce nosit čistě proto, že zafouká již výše zmíněný vítr, a udělá v tom díry. Svrchní vrstva je fakt hodně tenoučká a jemná, na můj vkus až moc. Takže ani v těchto se fotit nebudu, protože už taky čekají v balíčku na vrácení. A připadá mi trochu tragické, že jsem platila cca stejné poštovné jako u té zásilky ze zahraničí. Hlavně když vidím, jak si  nastavují ceny. Moc se mi ten přístup "musímsakrabrutálněvydělatnavšem" nelíbí.

Tolik k mému ne zrovna šťastnému módnímu vykročení do roku 2013. Zachraňuje to akorát ASOS, ale o tom budu povídat zas později, až přijde i další objednávka. :) A co vy, dámy i pánové, udělali jste si něčím na začátku roku radost? Přežití otravy alkoholem se nepočítá.


M.