Největší nevýhoda bydlení na vesnici

Dneska jsem s bolavou hlavou jela k našim na barák. Jak už vám asi došlo, ten dům se nachází ve vesnické části Pardubic. Nebudu si lhát do kapsy, je to vesnice (Lukáš si teď laskavě přestane vítězoslavně mnout ruce), i když jsem se celé dětství a pubertu snažila tvrdit opak. A během pokusu na hodinku usnout mě tam napadl jeden smutný fakt...

V rodinném domku jsem bydlela cca 20 let. Více než 1,5 roku už bydlím v bytě v centru města. A když se občas pokouším u našich na chvilku vyspat, víc a víc mi dochází, jak neuvěřitelně hlučná vesnice je. Vy si možná říkáte, že to je blbost. Ale já fakt zažívám větší ticho v centru. I přes ty občasné hlučné ožraly nebo nadrbané puberťáky, kteří se v noci vrací z diskoték a barů. Jo, a ještě přes souseda pianistu.

Kuba pořád sní o RD, novostavbě, někde v okrajové části Pardubic... A já si tak říkám, jestli z toho nakonec nebudu spíš zralá na provaz. Těžko říct, jestli je nějaký hlukový rozdíl, když bydlíte v novostavbové části vesničky, nebo mezi těma vícnežstoletejma barabiznama, na kterých je prostě pořád co dělat. Doufám, že ano. Prosím!

Ale zpátky k věci - jaká je tedy největší nevýhoda bydlení na vesnici?

NIKDO VÁS V ŽÁDNOU DENNÍ DOBU NENECHÁ VYSPAT. NIKDO. NIKDY. A všem je úplně šumák, jestli umíráte na migrénu, potřebujete se učit na maturitu, nebo jestli existuje něco jako noční/nedělní klid. Ne. Máš smůlu, bydlíš na vesnici, čau. Pořád někdo musí něco řezat, sekat, zatloukat, stavět, hoblovat, nebo hrabat (jako dneska moje bábi). Nebo štěká pes - ideálně váš vlastní, mrouskaj se kočky, pohvizduje si soused, vybavuje se soused, soused poslouchá rádio, u sousedů maj bazénovou párty. Nebo tiká 5 hodin najednou (taky vlastní zkušenost). Protože mít na všechno jen jeden čas už v dnešní době asi nestačí, nebo nevím, jakou filosofii uznává moje máma. Nebo vám nad barákem lítaj gripeny, protože kde jinde by se mělo postavit letiště, než u okrajové části města. Určitě existuje ještě 3543543862 dalších spánkokazičů, ale momentálně mě žádný další nenapadá. Nicméně pointa je snad jasná. Jasně, obecně v panelácích to asi taky není žádný med, ale tam lidi snad spí aspoň v noci. A nehrabou listí po betonu. I když zažila jsem i dědulu, co měl CELOU NOC puštěnou televizi na plný koule. Přímo u naší ložnice. 

Možná jsem teď jen přehnaně optimistická, protože sousedy máme akorát nad námi a ve vedlejším vchodě, takže je tu většinu dne fakt ticho. Ale stejně - za celých těch 20 let jsem se doma nikdy neprobudila do klidného ticha, nikdy jsem neusínala s tím, že by mě nic nerušilo. Kéž by mi aspoň tenhle klid vydržel až do konce žití. Kubí? Postavíš mi baráček s protihlukovou kukaní, do které se vejde aspoň jedna postel?

No, tohle bylo jen takové lehké povzdechnutí nad mým dnešní rozčarováním. Pokud se v tom aspoň částečně vidíte, tak nezoufejte, nejste v tom sami.

Tichu a klidnému spánku 900x sláva.

M.